O mečích

O mečích 

V dějinách lidstva zaujímá neposlední místo vývoj různých druhů zbraní. Již od pravěku byl člověk ozbrojen proti dravé zvěři i proti lidem. Nejobyčejnější zbraní byl meč, zbraň vhodná k bodání i k sekání. Už v nejstarších dobách byl meč užíván a je zajímavé stopovat vývoj této zbraně.

Lidé užívali meče již v době kamenné, t.j. v době, kdy ještě neznali kovy, a kdy nástroje, nářadí a své zbraně vyráběli ze dřeva, z kostí nebo rohů a zvláště z kamene. Kromě pazourkových nožů, seker a kopí, vyráběli také takové meče, kdy jednu stranu kamenné tyče přiostřili po celé délce. Takové meče měli např. staří obyvatelé Mexika, kde se vyskytovaly ještě v 16. století. Indiáni ve Virginii měli dřevěné meče.  

Skutečné meče se začali vyskytovat až v době kovové, která se rozděluje na dobu bronzovou a dobu železnou. Zde na obrázcích jsou meče z doby bronzové:

        meč - doba bronzová  meč - doba bronzová  meč- doba bronzová  meč - doba bronzová

Je to doba asi 2000 až 200 let před Kristem. Meče tohoto tvaru byly rozšířeny po celé Evropě, západní Asii a severní Africe. Zhotoveny byly z bronzu, slitiny mědi a cínu nebo zinku s přísadou olova.Byly lité a ozdobené rytinami a kováním se jim dodávalo větší tvrdosti. Pěkné meče, které jsou na obrázku 2. a 3. byly nalezeny ve švýcarských kolových stavbách. Vyskytují se však velmi zřídka. Zdálo by se, že byly za svých dob přepychovým zbožím, ale je na nich patrně vidět, že byly užívány a to především v bojích. Jsou zostřeny po obou stranách, nedosahují délky ani půl metru. Rukojeť byla ulita zvlášť, a má rozmanité tvary. S ostřím je spojena pomocí nýtů.

Také u Homera se shledáme s bronzovými meči broušenými na obě strany. Řecký meč, „xiphos“, (obrázek 1. a 4.) vážil až 4 kilogramy.

Z přechodné doby bronzové do železné patří meče podobné jako jsou na obrázku 5. (Asi 100 let před Kristem až 100 let po Kristu). Zbraň byla železná s pozlacenou rukojetí. Vyskytují se i takové meče, u kterých je ostří železné a rukojeť bronzová, což je důkaz o tom, že pocházejí z přechodné doby.

      meč - přechod

Z doby, kdy již bylo užíváno k výrobě mečů pouze železo pocházejí tyto meče:

          meč - doba železná                      meč - doba železná                     meč -doba železná

Tyto meče pochází z let 100-800 po Kristu. Byly rozšířeny po celé západní Evropě, a pomocí jich se rozšířila říše římská. Meč 6. je zaostřen na jedné straně, 7. a 8. po obou stranách. Číslo 7 je bez pochvy, číslo 8 je ten samý meč s pochvou. Kromě těchto mečů užívali Římané krátké mečíky (putko), které byly podobné dýkám.

Když v Evropě přestalo stěhování národů, změnil se také způsob válek a výzbroj vojáků. Na bojišti převažovala obrněná jízda. Z této doby pochází meče zde vyobrazené:

                                meče - středověk

Jsou z doby od roku 800 až 1100. Podobají se mečům vyobrazeným výše a liší se pouze tím, že nemají na svém konci bodec, ale jsou zaokrouhleny. Pochvy na ně bývaly dřevěné, potažené kůží a velmi rozmanitě zdobené.

Těchto několik mečů, pochází z dob křižáckých tažení do Palestiny (1100-1300).

                  meče - křižáci

Změnou od předešlých zbraní je, že je rukojeti přidána příčka zahnutá dolů, aby jí mohla být zadržena sečná rána. Byla to zbraň těžká a pádná. O tom jaké s ní byly rozdávány rány nejlépe svědčí zprávy byzantských dějepisců. Podle nich král Richard Lví srdce uťal arabskému emírovi hlavu s ramenem a rukou jedinou ranou.

Meč byl považován za čestnou rytířskou zbraň, kterou nosili šlechtici i v míru a zřídkakdy ji odkládali. Za velice vzácné byly považovány meče, které měli v rukojetích ukryty ostatky svatých. Výzdobě pochvy a pásu, na kterém byl meč zavěšen byla věnována veliká péče. Na mečích samotných byly vyryty různá znamení a nápisy.

V 16. století se změnou v říších, která nastala se pozměnilo opět i válečnictví.

Meče pocházejí z doby od roku 1300 do roku 1500. jsou ozdobnější, příčky jsou delší, takže s rukojetí tvoří kříž. Jinak se valně neliší od svých předchůdců.

                            meče - 1300-1500


Vynalezením střelného prachu začala další netušená změna ve válečnictví. Rytířství zanikalo, a z bojů muže s mužem se staly hromadné bitvy, a na větší vzdálenost. Střelné zbraně se užívaly čím dál více až se staly výhradními zbraněmi pěšího vojska.

Tady jsou meče z orientálních čili východních zemí:

               meče - orientmeče - orient

meče - orient  meče- orient

Tato zbraň měla veliký účinek na změnu mečů v Evropě, a to jak kvůli zdobení na pochvě tak kvůli ostří. Za časů křižáckých výprav do Palestiny mělo poznání tamních zbraní značný vliv na vývoj mečů, jak v jejich krášlení tak i ve zdokonalování.

Za časů křižáckých válek na západě rozkvetlo znamenitě zbrojířství, a to hlavně díky poznání výrobků z východu. Od těch dob zbrojíři všech evropských národů vyráběli meče mnohem dokonalejší.

Meče z těchto východních zemí, z nichž nejlepší byly zhotovené v Damašku, a proto se nazývají damascenské  vynikají zvláštním zdobením. Velice ceněné byly také výrobky Maurů ve Španělsku, vyrobené zejména ve městě Toledo. Zde na obrázcích jsou zmíněné meče z východu, hlavně turecké, číslo 20 vyobrazuje zmíněný maurický meč z Granady. Číslo 21 je takzvaný handžár, jaký Turci a po nich a Jihoslované nosili za pasem na obranu. Číslo 24 je pravá zahnutá turecká šavle.

Vraťme se však zpět ke zbraním, které byly obvyklé ve střední a západní Evropě.

Z let 1500-1600 pochází dlouhý těžký meč číslo 26, který museli rytíři ovládat oběma rukama. Číslo 27 je ozdobný meč, který spíš než do boje sloužil na okrasu. Číslo 28 je meč, jaký nosli němečtí „landsknechti“ neblaze známí ve středověkých dějinách. Číslo 29 je kord s košem, jaký se u nás nosil v 17. století.

    meče - 17. stol


Ve třicetileté válce se užívali delší a těžší meče s hustším košem (obr. 30), aby byla ruka lépe chráněna:

                    meče

Poslední čtyři obrázky znázorňují tuto zbraň od roku 1700 až do roku 1890. Ovšem v této době ve válce rozhoduje spíše střelná zbraň, sečné zbraně se užívají zřídka kdy. Ke cvičení šermu se nejlépe hodí dlouhý kord nazývaný francouzský (obr. č. 31). Kord jaký je vyobrazený na obrázku 32 nosívali důstojníci u pěšího vojska. Číslo 33 znázorňuje důstojnickou šavli. Číslo 34 ja palaš bývalých kyrysníků v naší armádě.

                                     meč

                             meč                    meč

Meč a kord byly dlouhou dobu odznakem úřední hodnosti. Ovšem doba jejich důležitosti uplynula spolu s rytířskou dobou a už se nevrátí, neboť veliké pokroky na poli válečnictví zatlačují jejich význam stále více do pozadí. 

zobrazeno: 2854x, komentářů: 0, autor: Suelin, vytvořeno: 25.1.2015 19:10

Přidat příspěvek

Jméno
Titulek

Vložit smajlíka: :-) :-( ;-) :-D :-P o:-) :-/ :-O 8-) :,-(
Antispamová ochrana - napište číslem stodvacettři:

Nejčtenější články

Nejčtenější vůbec

Partnerské weby

LovecPokladu.cz - detektory kovůDetektory kovů TesoroDetektory kovů C.ScopeDetektory kovů Mlejnský

Nejživější v chatu

Petr: Ahoj poradí nám někdo jaký detektor koupit pro začátečn&iac... » ukázat

Kubin: Prosim vas jaká cívka je nejvhodnější ta moje už odsloužila... » ukázat

> Vstup do chatu